Dnešní článek volně pokračuje na svou první variantu, kde jsme se zabývali vytvářením exploitů v nepříznivých podmínkách (za pomoci omezené znakové sady), avšak nyní nebude překážka na straně použitelných znaků, ale jak název napovídá, omezení se týká dostupného prostoru pro náš spustitelný kód. Opět není principem článku popisovat obecné techniky vytváření exploitů a zneužívaní zranitelnosti Buffer Overflow (BoF), nýbrž nastínit možný způsob, jak se k tvorbě exploitů v omezeném prostředí stavět.
V tomto článku se zaměříme na problematiku vytváření exploitů vedoucích ke spuštění kódu, přesněji libovolných systémových příkazů, s využitím zranitelnosti Buffer Overflow (BOF). Cílem článku není detailně popisovat principy a technicky útoku BOF, ale nastínit další možný způsob, jak přistupovat k vytváření exploitů, pokud jsme omezeni na velmi malou znakovou sadu z důvodu limitace aplikace.